Hostname: page-component-cc8bf7c57-xrnlw Total loading time: 0 Render date: 2024-12-11T22:14:44.033Z Has data issue: false hasContentIssue false
  • English
  • Français

The Spatial Analysis of Non-Ceramic Refuse from the Neolithic Site at Bylany, Czech Republic

Published online by Cambridge University Press:  25 January 2017

Petr Květina
Petr Květina*
Affiliation:
Institute of Archaeology, Prague, Czech Republic
Get access Rights & Permissions [Opens in a new window]

Abstract

This article aims to provide an interpretation of the structure and spatial patterning of the non-ceramic refuse from the Neolithic site of Bylany. The data are considered at three levels: tackling questions of refuse management and deposition in the vicinity of houses; the spatial distribution of refuse within the settlement area as a whole; and the quantity and structure of non-ceramic refuse from a long-term settlement perspective. The analysed assemblage of non-ceramic finds is divided into five categories: chipped stone, polished stone, whetstones, manos/metates, and other stones without use-wear traces. The analysis is based on GIS and multivariate statistics. The spatial distribution and quantity of refuse are analysed with respect to space (in terms of proximity to Neolithic houses and the whole of the excavated settlement area) and time (the duration of settlement in six chronological stages). No deliberate pattern of refuse management was identified in the vicinity of the houses, but the refuse was found to have a tendency towards peripheral grouping within the settled area as a whole. Refuse quantity depends on the number of houses and settlement duration. The negative correlation between the mean density of non-ceramic artefacts per house and the number of houses in corresponding chronological stages may be explained by the interpretation that refuse was commonly deposited within abandoned houses, which would be consistent with ethnoarchaeological observations.

Cílem tohoto článku je pokus o interpretaci struktury a prostorového rozložení nekeramického odpadu z neolitického sídliště v Bylanech. V rámci problému se soustředíme na tři roviny otázek: zacházení s odpadem a jeho deponování v okolí domů; rozložení nekeramického odpadu v prostoru celé osídlené plochy; kvantitu a strukturu nekeramického odpadu z hlediska dlouhého trvání sídliště. Analyzovaný soubor artefaktů byl rozdělen do pěti kategorií: štípaná industrie, broušená industrie, brousky, zrnotěrky (mlýny) a kameny beze stop opracování. Užitá metoda spocívala v GIS analýze a vícerozměrné statistice. Prostorová distribuce a počet odpadu byl analyzován vzhledem k prostoru (pozici v rámci stavebních komplexů domů i celého sídliště;) a čase (trvání sídliště během šesti chronologických stupňů). Doložit trend v deponování nek- eramických artefaktů uvnitř usedlostí se nepodařilo. Byl však prokázán excentrický rozptyl artefaktů vzhledem k pomyslnému středu osídlených ploch jednotlivých časoprostorových úseků Počet artefaktů je závislý na počitu domů a délce trvání osídlení. Negativní korelace mezi průmřrnou hustotou nekeramických nálezů vzhledem k domu a počtem domů príslušného chronologického intervalu poukázala na možnost, že opušteřné usedlosti byly na sídlišti dále využívány, např. právě pro deponování odpadu, což koresponduje i s etnoarcheologickými pozorováními.

Cet article cherche à interpréter la structure et la configuration spatiale des déchets noncéramiques du site néolithique de Bylany. Les données sont étudiées à trois niveaux : aborder les questions sur la gestion des déchets et de leur dépôt dans les environs des maisons; la distribution spatiale des déchets dans la totalité de la zone d'habitation, et la quantité et structure des déchets non-céramiques en cas d'implantation à long terme. L'assemblage analysé de vestiges non-céramiques est divisé en cinq catégories : pierres taillées, pierres polies, polissoirs, meules courantes/dormantes et autres pierres sans traces d'usure. L'analyse se fonde sur SIG et les statistiques multivariables. La distribution spatiale et la quantité de déchet sont analysées en tenant compte de l'espace (par rapport à la proximité des maisons néolithiques et de l'ensemble de la zone d'habitation fouillée) et du temps (la durée de l'habitat en six phases chronologiques). Il n'était pas possible d'identifier une tendance délibérée dans la gestion des déchets dans l'entourage des maisons, mais il semble y avoir un regroupement des déchets dans les périphéries de la zone habitée. La quantité des déchets dépend du nombre de maisons et de la durée d'habitation. La corrélation négative entre la densité moyenne d'objets non-céramiques par maison et le nombre de maisons dans des phases chronologiques correspondantes pourrait s'expliquer par le fait que les déchets étaient fréquemment déposés dans les enceintes des maisons abandonnées, ce qui serait en accord avec des observations ethnoarchéologiques.

Zusammenfassung

Zusammenfassung

Dieser Beitrag soll eine Interpretation der Struktur und der räumlichen Verteilung von nichtkeramischem Abfall des neolithischen Fundplatzes Bylany liefern. Die Daten werden hierfür in drei Ebenen ausgewertet: Klärende Fragen zum Abfallmanagement und zur Ablagerung in der Umgebung der Häuser; die räumliche Verteilung des Abfalls in der gesamten Siedlung sowie die Menge und Struktur nichtkeramischen Abfalls in einer langfristigen Siedlungsperspektive. Das analysierte Inventar nichtkeramischer Funde wird in fünf Kategorien unterteilt: geschlagene Steinartefakte, polierte Steinartefakte, Schleifsteine, Mahlsteine (Läufer, Unterlieger) und andere Steine ohne Nutzungsspuren. Die Analyse basiert auf GIS und Methoden multivariater Statistik. Die räumliche Verteilung und Menge von Abfall wird unter Berücksichtigung des Raumes (im Sinne der Nähe zu neolithischen Gebäuden und der Gesamtheit des ausgegrabenen Siedlungsareals) und der Zeit (der Dauer der Siedlung in sechs chronologischen Stufen) untersucht. Gezielte Muster des Abfallmanagements können in der Umgebung der Häuser nicht identifiziert werden, doch deutet sich an, dass sich der Abfall in der Peripherie des gesamten bewohnten Gebietes zu gruppieren scheint. Seine Menge hängt von der Anzahl der Häuser und der Siedlungsdauer ab. Die negative Korrelation zwischen der mittleren Dichte der nichtkeramischen Artefakte pro Haus und der Anzahl der Häuser in korrespondierenden chronologischen Phasen kann dadurch erklärt werden, dass der Abfall im Allgemeinen in aufgelassenen Häusern abgelagert wurde, was mit ethnoarchäologischen Beobachtungen übereinstimmt.

Keywords

BylanyethnoarchaeologyLinear Pottery Culture (LBK)Neolithicnon-ceramic findssettlement refuseBylanyetnoarcheologieLBKneolitnekeramické artefaktysídelní odpadBylanyethnoarchéologieLBKNéolithiquetrouvailles non-céramiquesdéchets d'habitationBylanyEthnoarchäologieLinienbandkeramikNeolithikumnichtkeramische FundeSiedlungsabfall
Type
Articles
Information
European Journal of Archaeology , Volume 13 , Issue 3 , 2010 , pp. 336 - 367
Copyright
Copyright © 2010 SAGE Publications 

Access options

Get access to the full version of this content by using one of the access options below. (Log in options will check for institutional or personal access. Content may require purchase if you do not have access.)

References

Adams, J.L., 2002. Ground Stone Analysis. A Technological Approach. Salt Lake City: The University of Utah Press.Google Scholar
Buttler, W. and Haberey, W., 1936. Die bandkeramische Ansiedlung bei Köln-Lindenthal. Berlin and Leipzig: De Gruyter (Römisch-Germanische Forschungen Band 11).Google Scholar
bylany.com, 2004–2009. URL (accessed 8 October 2010): www.bylany.com Google Scholar
Bylany image (n.d.) Settlement chronology plan. URL (accessed 12 October 2010): http://www.bylany.com/images/Bylany%20chronology.jpg Google Scholar
Chapman, J., 2002. Neolithic pottery at Polgar-10 (Hungary): Measuring the habitus. Documenta Praehistorica 29: 127–144.CrossRefGoogle Scholar
Chapman, J. and Gaydarska, B., 2007. Parts and Wholes: Fragmentation in Prehistoric Context. Oxford: Oxbow Books.Google Scholar
Cranstone, B.A.L., 1971. The Tifalmin: A ‘Neolithic’ people in New Guinea. World Archaeology 3 (2): 132–142.CrossRefGoogle Scholar
David, N. and Kramer, C., 2001. Ethnoarchaeology in Action. Cambridge: Cambridge University Press.CrossRefGoogle Scholar
Deal, M., 1985. Household pottery disposal in the Maya highlands: An ethnoarchaeological interpretation. Journal of Anthropological Archaeology 4 (4): 243–291.CrossRefGoogle Scholar
Deboer, W.R. and Lathrap, D.W., 1979. The making and breaking of Shipibo-Conibo ceramics. In Krammer, C. (ed.), Ethnoarchaeology: Implications of Ethnography for Archaeology: 102–108. New York: Columbia University Press.Google Scholar
Graham, M., 1994. Mobile Farmers: An Ethnoarchaeological Approach to Settlement Organization Among the Rarámuri of Northwestern Mexico. Ann Arbor: International Monographs in Prehistory (Ethnoarchaeological Series 3).Google Scholar
Hayden, B. and Cannon, A., 1983. Where the garbage goes: Refuse disposal in the Maya highlands. Journal of Anthropological Archaeology 2 (2): 117–163.CrossRefGoogle Scholar
Hodder, I., 1987. The meaning of discard: Ash and domestic space in Baringo. In Kent, S. (ed.), Method and Theory for Activity Area Research. An Ethnoarchaeological Approach: 424–448. New York: Columbia University Press.Google Scholar
Květina, P. and Pavlů, I., 2007. Neolitické sídliště v Bylanech – základní databáze. Neolithic settlement at Bylany – Essential Database. Praha: Archeologický ústav.Google Scholar
Pavlů, I., 1977. K metodice analýzy sídlišt' s lineární keramikou. Památky archeologické 68: 5–55.Google Scholar
Pavlů, I., 1982. Die Entwicklung des Siedlungsareals Bylany 1. In Pavúk, J. (ed.), Siedlungen der Kultur mit Linearbandkeramik in Europa: 193–206. Nitra: Archeologický ústav SAV.Google Scholar
Pavků, I., 1989. Die Keramische Chronologie der Siedlungen in Bylany. In Rulf, J. (ed.), Bylany Seminar 1987. Collected papers: 59–63. Praha: Archeologický ústav.Google Scholar
Pavlů, I. 1998. Minulost a přítomnost archeologie v muzeu. Neolitické sídliště v Močovicích učáslavě. Praha: Archeologickú ústav.Google Scholar
Pavlů, I., 2000. Life on a Neolithic Site: Bylany – Situational Analysis of Artefacts. Praha: Archeologický ústav.Google Scholar
Pavlů, I., Rulf, J. and Zápotocká, M., 1986. Theses on the neolithic site of Bylany. Památky archeologické 77: 288–412.Google Scholar
Pavlů, I. and Zápotocká, M., 2007. Archeologie pravěkýchčech 3. Neolit. Praha: Archeologický ústav.Google Scholar
Schiffer, M.B., 1976. Behavioral Archaeology. New York: Academic Press.Google Scholar
Schiffer, M.B., 1987. Formation Processes of the Archaeological Record. Albuquerque: University of New Mexico Press.Google Scholar
Soudský, B., 1962. The Neolithic site of Bylany. Antiquity 36 (143): 190–200.CrossRefGoogle Scholar
Soudský, B., 1967. Principles of automatic data treatment applied on Neolithic pottery. Praha: Archeologický ústav (manuscript).Google Scholar
Soudský, B. and Pavlů, I., 1972. The Linear Pottery Culture settlements patterns of central Europe. In Ucko, P.J., Tringham, R. and Dimbleby, G.W. (eds.), Man, Settlement and Urbanism: 317–328. London: Duckworth.Google Scholar
Staski, E. and Sutro, L.D., 1991. The ethnoarchaeology of refuse disposal: Current research and future prospects. In Staski, E. and Sutro, L.D. (eds), The Ethnoarchaeology of Refuse Disposal: 1–4. Arizona State University Anthropological Research Papers 42. Tempe: Arizona State University.Google Scholar
Stevenson, M., 1982. Toward an understanding of site abandonment behavior: Evidence from historic mining camps in the southwest Yukon. Journal of Anthropological Archaeology 1 (3): 237–265.CrossRefGoogle Scholar